13. dubna 2012

Ať žijou louže!



Duben se chová správně bláznivě aprílově. Já to snáším dost špatně, už jsem moc těšila na sluníčko a teploučko, takže čtvrteční noční a páteční dopolední déšť mě opět poměrně rozladil.


Vytasila jsem svého pruhovaného veterána a chtě nechtě jsem vyrazila do toho marastu.


Noční déšť vyrobil z jinak poklidného potůčku nedaleko firmy, kde pracuju, poměrně dravou říčku. Ostatně, při záplavách v roce 2002 stoupla tahle tekoucí "louže" o téměř 5 metrů!


Odpoledne už se ale počasí trošku umoudřilo a dalo nám pocítit něco teplých slunečních paprsků. Tak jsem neodolala a koupila si další, letos už třetí, narcisky. Místnost úplně rozsvítí a já je mám moooc ráda!


Denně jezdím do a z práce příměstským vlakem City Elephant a ve čtvrtek mi doslova vyrazil dech: nastoupila jsem do fungl nového vagonu! Blýskal se už zvenku a uvnitř doslova a dopísmene voněl novotou! No to jsem si musela vyfotit, protože to tak asi dlouho nezůstane... Bohužel...


Sluníčkové odpoledne se krásně povedlo a naše malá princezna toho musela náležitě využít. Po cestě domů jí žádná louže nebyla svatá a že jsme jich potkali...


Nejoblíbenější kratochvílí bylo rozeběhnout se proti kaluži, odrazit se asi metr od ní a hupsnout snožmo přímo doprostřed. Doteď nechápu, jak mohla tak daleko doskočit, notabene se vší tou náloží, co s sebou táhla, a jak zvládla sebou do některé louže nepraštit. Samozřejmě jsem nemohla uniknout a dostala jsem z louží taky svůj díl.


Páteční ráno nás probudilo nádherným východem slunce. Vycházíme z domu v cca 6.45 (trošku vražedný čas), tak se můžem ráno kochat, když nám to počasí dovolí.


U vchodu do školky nás přivítá tenhle nádherný kvetoucí stromokeř. Kvete nádherně každý rok a kupodivu mu letos nezmrzl ani jeden kvítek.


Při rekonstrukci přední části školkové zahrady dětem vyrobili takovéhoto kamaráda. Má obrovský úspěch, děti po něm lezou, co to jde, a on to jako správný kamarád všechno vydrží.


Blíží se večer a zatím se zdá, že sluníčko vydrží. Ikdyž vzduch už je zase studený a začíná jít pára od pusy jako ráno. Snad nám pátek třináctého už žádnou katastrofu nepřinese.


HEZKÝ VEČER!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!