Čarodějnice a výročí

No jo, letí to... dnes je to přesně na den 13 let od naší svatby... zvláštní den, řeknete si zřejmě, na čarodějnice... vybral ho manža a to z ryze praktického důvodu... aby si ho pamatoval... a pamatuje... každý rok v tento den mi nosí malou kytičku a k ní... figurku čarodějnice... mám jich poctivý tucet a doufám, že dnes načneme druhý tucet... že opět nezapomene...

Každá je jiná, ikdyž je to prý rok od roku větší fuška sehnat zase jinou, asi čarodějnice vycházejí z módy... prapodivná sbírka... pro mě má ale větší cenu než kupa briliantů... jsou totiž darované od srdce a z lásky...

A tak mi nedá, abych si aspoň trošku nezavzpomínala...

Svatba se málem nekonala... celý duben lilo, byla strašná zima a já hysterická, protože jsem měla dlouhé šaty s vlečkou a krajkovým živůtkem... a začínala pátý měsíc těhotenství, takže hormony na tom měly taky svůj díl... ale nebe se umoudřilo a den před svatbou nadělilo vpravdě sváteční počasí... tak pojďte zavzpomínat se mnou...



Tohle album se mi na první pohled strašně líbilo a musela jsem ho mít... ikdyž po tom, co jsem zjistila cenu, mě málem odvezli rovnou do porodnice... před třinácti lety stálo 490,-...

Poctivě jsem si vylisovala myrtový věneček, co jsme měli jako ozdobu na autech, a malé myrtičky z klop svatebčanů... a samozřejmě jsem si schovala jeden výtisk našeho svatebního známení...

O digitálních fotoaparátech či fotoknihách jsme tehdy neměli ještě ani tušení... tak jsem si aspoň trošku pohrála a album s klasickými fotkami si pastelkami ze školy vyzdobila... na této fotce jsem se svým milovaným taťkou...

Při obřadu...

Těsně po obřadu ještě v oddací síni...

... a venku před síní... k té kytici nutno dodat, že byla sice krásná, ale těžké terno pro alergika... však jsem taky celý obřad proslzela a prosmrkala... a ne zrovna dojetím ze síly chvíle... fuchsie a lilie už tedy nikdy, to vím naprosto přesně...

... povedená kamarádská taškařice... železná koule s řetězem na nohu a klíček frrr! do blízkého křoví... tak to měli smůlu, hoši, rovnou jsem jim řekla, že to mají vážně blbý, ale že pro něj nejdu... tak se chvilku šklebili a vytáhli z kapsy náhradní... asi už mě znali...

Z focení na trávníku před obřadní síní...

Po pořízení téhle fotky jsem sebou při snaze vstát výstavně řízla na záda... ještěže jsem měla několikero spodniček... manža mi nepozorovaně stoupl na vlečku... na svatbě má být sranda... to nám dokonale vyšlo...



V ten den rozkvetly snad všechny kytky v okolí... jakoby si to nechávali zrovna na ten náš den...

A jedem, teď už nás nic nezastaví... snad nám to vydrží jako těm labutím...

Do zvláštního alba jsem sesbírala a nalepila i všechna svatební přání... a že jich tedy je... sotva se mi tam vešla... všechna jsem si znovu přečetla... a nostalgicky zamáčkla slzu...



Měsíc jsem pod pěti výtisky Zlatých stránek lisovala vzpomínku na mojí svatební kytici... ani po těch letech neztratila nic ze své tehdejší krásy... talespoň pro mě ne...

KRÁSNÝ POSLEDNÍ DUBEN A AŤ VÁS VEČER NEUPÁLÍ, HOLKY!!!


*************************************************************

HOLKY, VŠEM VÁM MOOOOOC DĚKUJU ZA MILÁ A KRÁSNÁ PŘÁNÍ... SBÍRKA SE ROZROSTLA O DALŠÍ KRASAVICI ČARODĚJNICI... A KROM TOHO JSEM JEŠTĚ DOSTALA VYNIKAJÍCÍ FRANCOUZSKÝ MARCIPÁN V ČOKOLÁDĚ S RŮZNÝMI PŘÍCHUTĚMI (ŇAM ŇAM ŇAM) A ŠVÝCARSKÉ ČOKOLÁDOVÉ SRDÍČKO... TO ASI NIKDY NESNÍM... IKDYŽ... DOBRÁ ŠVÝCARSKÁ ČOKOLÁDA JE DOBRÁ ŠVÝCARSKÁ ČOKOLÁDA... HEZKÝ KVĚTEN!!!