16. dubna 2012

Jaro s háčkem


Moje malá princezna se hodila marod, zcela neplánovaně, jak to umí jen děti. Celý den nic, pohoda, řádíme, hrajeme si, malujeme, zlobíme bráchu a najednou Au! Ouško! Bříško! Hlavička! Bolííí! Pic kozu do vazu. A je to tu. Říkám tomu zrychlení z nuly na sto.

Nejhorší už snad máme po sobotním nočním píchání ucha a prozvracené neděli za sebou. Princezna si správně po princeznovsku hoví na gauči, sleduje pohádky v TV a já mám chviličku čas. Právě tak akorát na jedno príma capuccinko z kámoše od Golce Gusto a jedno malé retrospektivní blognutí.

Na letošní jaro jsme s háčkem  měli v plánu poměrně dost věcí. Netřeba říkat, že spousta z nich se přesouvá na jaro příští, protože prostě není v silách jednoho páru rukou a jednoho háčku to všechno zmáknout.

Co se nám narodila naše malá princezna, začala jsem trpět utkvělou představou, že pokud nebude mít v šupleti na každou roční dobu aspoň deset mnou háčkovaných či pletených čepic, bude naprosto out a já nemožná matka. Ovšem letos nic. Zmohla jsem se zatím na jednu jedinou ubožačku. Aspoň jsem se jí snažila trošku víc vyzdobit. Samozřejmě pod taktovkou malé princezny, takže chudák motýlek není pod záplavou flitrů téměř vidět.


Jak už to ale bývá, čepičkovou obsesi nahradila jiná. Říkám jí pikslová. Nemůžu vidět volnou pikslu od čehokoliv, abych na ní nevymyslela nějaký kabátek. Ať už je to plastová krabička se šroubovacím víčkem od želé Marťánků, do které jsem nasypala část svojí sbírky knoflíků...


... nebo plechovka od hypoalergenního Nutrilonu, na který jsem vymyslela all-in-one kabátek pro malou fintilku. Fintilka ho odmítá vydat a neustále se o něj pereme, protože ztrácí gumičky a sponečky, kudy chodí. Ač zuřím, jsem šťastná, protože fintilková plechovka má evidentně úspěch.


Další plechovky a piksličky už čekají na nové kabátky, protože starší syn má pocit, že je v tomto směru opomenut, tak chce obháčkovat aspoň kelímek na tužky. Neboj, broučku, taky se dočkáš, pokud si mamka do té doby nezamotá při tvoření ruce.

Obháčkovací mánii jsem poté přesunula na obaly na květináče.


Jsou to vlastně plechovky od tuňáků, na které jsem uháčkovala jednoduchý návlek, který jsem ve finále ozdobila podle nálady a chuti. Nutno podotknout, že hlavně jarní kytičky se v nich vyjímají skvěle.

Mým prvním nakukovacím blogem se stal známý a oceněný Attic24. Určitě znáte, Lucyiny tutoriály jste jistě také vyzkoušeli. Já byla naprosto nadšená z jejího jarního věnečku a tak jsem na něj hned taky vlítla. A rovnou dvakrát. Když jsem ho viděla prvně, jen jsem vyvalila oči a řekla jsem si, proboha, to v životě nedám. Musel uzrát. A uzrál.


 Moje postřehy k háčkování: použila jsem českou přízi Kája a Kačenka. Jsou v podstatě totožné, když nebyla požadovaná barva v jedné, vzala jsem jí v druhé. Háček č. 4. A šlo to bezvadně.

Další nedostižnou metou byl vloni tenhle naprosto super hyper květinkový závěs. U mě to byla láska na první pohled. Ovšem taky musela uzrát. A uzrála natolik, že jsem letos promptně vyrobila hned tři kusy. Jeden nám visí v ložnici na hlavou, další v obýváku pod obrázkem a třetí u maminky na chaloupce. A jak jim to tam sluší!




A tady jsou tři grácie pohromadě...


Moje postřehy: opět příze Kája a Kačenka, háček č. 4, spousta korálků a knoflíčků a lepidlo Herkules. Kytičku vyrobíte podle návodu (kdyby měl někdo problém, může mi kdykoliv napsat na mail uvedený v pravém panelu o radu či překlad), rozprostřete na látkový podklad na pevné podložce, do které můžete beztrestně zapíchat špendlíky (já použila synovu nelepivou korkovou nástěnku a přes ní starou látkovou plenku), pěkně vypnete a vyšpendlíte, potřete starým dobrým českým Herkulesem a necháte uschnout. Herkules zprůhlední a kytička bude držet jedna báseň. Při vypínání a následném potírání lepidlem buďte pečliví, zvlášť ve špičkách lístečků. Jak to vypnete a natřete, tak to zůstane a už s tím nic neuděláte. Herkules prostě drží.


Letos jsem u Lucy objevila nádherné barevné ptáčky. No ty jsme taky museli mít. Tedy hlavně děti. Těm se líbili moc. Tak jsem opět vykutala zbytky Káji a Kačenky, opět popadla háček č. 4, přidala něco polyesterového vlákna na vycpání (z polštáře za tímto účelem koupeného v akci v Jysk) a vykouzlila trio barevných jarních štěbetálků. Visí nám v obýváku na fíkusu benjamínek a jakoby se tam narodili. Pak jsem vyrobila ještě jeden páreček pro kolegyni do práce, aby měla po trošku radosti po úmrtí mladého člověka v jejich rodině. Prý jí potěšili moc a visí na kličce okna, aby viděli ven.


V únoru jsem k svátku dostala tuhle krasavici. Naprosto mě uchvátila. pak jsem ovšem padla mírně do mdlob. To poté, co jsem zjistila, kolipaže vlastně stála (599,-) a že není origoš modrá, ale naočkovaná inkoustem. Moje nadšení k nevelké manžově radosti, který mi jí daroval, opadlo. Orchidejka se ovšem rozhodla, že jí to radost ze života rozhodně nezkazí, brutálně modré květy nakonec postupně odkvetly a opadaly, a poupátka na koncích se postupně rozvinula a vykvetla už v téměř původní bílé barvě. Jen se slabě modrým nádechem.


Zatím se jí u mě líbí. Snad jí to, holce (nebo spíš holkám, jsou tam dvě), vydrží...

KRÁSNÉ TVOŘIVÉ JARO!

4 komentáře:

  1. Leni váš blog je naprosto úžasný, nikdy jsem na ně moc nekoukala ale ten váš mě přímo nadchl...
    koukala jsem jak hezky obháčkováváte pixly... chtěla jsem se zeptat jak to děláte, aby vám to tam pěkne drželo...

    díky Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za milá slova pochvaly :-) návleky na piksličky musí být o kousek menší než pikslička, aby se na ně natáhly a držely... i z krátkých sloupků to trošku pruží... a kdyby vám to přece jen nedrželo a nevadilo by vám to přidělat napevno, kápněte po okrají na pisklu trošku gelového vteřinového lepidla, pak to drží jak přibité :-) Krásný den! L.

      Vymazat
  2. Leni, ty teda válíš, vše je krásné. Tu čepičkovou obsesi co tebe už přešla mám zrovna teď já, ale horší je, že mám chlapečka a ty dívčí čepičky nemá kdo nosit. :-( A co se týče Attic24 tak tu přímo zbožňuji a vždy netrpělivě čekám co nového uháčkuje. Simona

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Simčo, moc moc moc! Ale malá princeznička už se hlásí, že jsem dlouho žádnou čepku neudělala, tak jestli bych se prý neměla náhodou polepšit... Pa! L.

      Vymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!