28. dubna 2012

Záhada mizejícího štrůdlu


Jablečný štrůdl, nebo chcete-li česky závin (ikdyž jsem někde četla, že i mezi štrůdlem a závinem je rozdíl) miluje naše rodinka asi nejvíc. Tedy soudě podle toho, že aspoň děti ho vyžadují minimálně každý druhý víkend.

Jenže, ať dělám, co dělám, nějak je ho pořád málo. Standardně začínáme na dvou šiškách. Tento počet poté zdvojnásobíme, aby se vzápětí ukázalo, že je to pro čtyři lidi (nebo spíš pro dva, já a manža si dáme spíš symbolicky dva tři kousky každý) stále stále málo... Skoro to vypadá, že při výrobě těch dvou nejmladších článků rodiny udělali soudruzi někde chybu...


A stejně tak tomu bylo i včera. Už ráno bytem znělo "Mamíííí, upeč nám něco na víííkeeend!" Protože kluci odjížděli večer na chalupu, kdežto já s malou marodilkou ještě musíme doladit kondici pro jistotu doma (teplota je stále lehce nad 37°C, ale po středeční 39.2°C už je to balada), potřebovali vybavit něčím sladkým do zobáčků.

Syn se promptně chopil škrabky a jablíček a naloupal jich v nestřežené chvíli rovná dvě kila... dojídala jsem je ještě o půlnoci... nakrájeli jsme je na plátky (od té doby, co nám štrůdl pravidelně praskal a jablíčka se potulovala bezcílně po plechu, už nestrouháme) a pak už to je svištělo...


...samozřejmě za vydatné pomoci malé marodilky, která pokud se zrovna necpala nakrájenými jablíčky, tak musela aspoň pořád něco míchat a škvrdlat...


Asi koukáte a divíte se, co to máme v tom sítku... kdepa, nejsou to rozinky ani jiné podobné sušené ovoce... jsou to brusinky... ne že by rozinky došly, ale manža je alergický na ořechy, tak s nimi musím pomálu... a upřímně, štrůdl se samotnými rozinkami teda nic moc... tak nahrazuju sušenými brusinkami, předem tak na půl hoďky namočenými v teplé vodě... a je to vážně mňamka, ta jejich specificky nahořklá chuť v kombinaci se sladkými jablíčky... juj, skoro si slintám do klávesnice... a v létě jsou na jablíčka posypaná pro změnu vanilkovým cukrem zase naprosto nepřekonatelné čerstvé švestky... jen vypeckované a rozkrojené tzv. na křidýlka (obě půlky zůstávají zčásti spojené) a rozložené rozkrojenou částí dolů... jéééééé, už se těšíííím, až budoooouuu!!!

Pokud jde o těsto, několikrát jsem ho zkusila podle různých "zaručených" receptů udělat sama. Ale vždy mi bylo se spoustu nepublikovatelných poznámek hozeno na hlavu (naštěstí jen obrazně) včetně "My chcem listový, todle je ňáký divný, to si nech...". A abych listové těsto vyráběla doma, na to fakt nemám. Možná to nic není, ale já to zkusila jednou a výsledek byl tristní. Takže raději kupujeme hotové, buď Babiččino nebo pro lenochy rovnou rozválené na pečicím papíru.


Ještě honem pomazat vajíčkem, posypat nasucho opraženou strouhankou z pánve (dělám si do zásoby do krabičky a uchovávám v lednici, vydrží to týdny a je vždycky po ruce) a šup na to jablíčka, skořicový cukr, brusinky, zamotat, pomazat vajíčkem a prásk s tím do vyhřáté trouby.


Mimochodem, po letech používání pouze a jedině peroutky z peříček jsem se KONEČNĚ odhodlala a po rozpadu mé poslední milované peroutky zakoupila doufám podstatně trvanlivější štěteček ze silikonu. Asi ho už znáte a taky používáte, ale já měla v té chvíli pocit, že jsem objevila nový světadíl... používá a udržuje se daleko snáz než ta brka... tady tedy čest moderním materiálům...

Za půl hodinky bylo upečeno... ještě to ani nestihlo pořádně vychladnout a chlapi už balili jednu nohavici s sebou do krabice a byli ze dveří... no a co myslíte, jak to vypadá s milým závinkem teď? Po té, co se do něj obula malá marodilka, které už opět a silně šmakuje, zbylo na talíři rovných 5, slovy pět, kousíčků... kdyby tak stejným tempem mizela třeba zapečená zelenina... nebo ten nepořádek, která mi zrovna teď za zády vyrábí uzdravená marodilka... jo, to bych si taky "pošmákla"...


KRÁSNÝ SKOROLETNÍ DEN!

6 komentářů:

  1. Mňam, mňam ... Leni, ty jsi mi tedy probudila chuťové buňky, hned bych si dala také. U nás je to zatím obráceně. Peču spíš pro sebe a manžela, klukům moc nešmakuje ... a to myslím obecně, ne jen štrůdl. Krásný víkend i k vám ... Věra

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, tak mám pocit, že to voní až k nám ;-) A ty brusinky musím někdy vyzkoušet... u nás má alergii na ořechy syn, tak to možná bude fajn změna k těm rozinkám... A s tím domácím těstem jsem to také vzdala a kupuji hotové, je to nejjistější ;-) Jinak mašlovačku jsem vloni také musela vyměnit místo peroutky, je fajn, jenom na perníčkách mi zanechávala šmouhy-proužky, tak to musím ještě nějak vychytat...Hezký víkend, Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Leničko, tak se štrůdlem je to u nás úplně stejné! My k těm brusinkám dáváme i ořechy a vršek klidně ještě posypeme slunečnicovými semínky....Mizí až záhadně...
    Moc ti blahopřeji k ocenění a děkuji za jeho udělení! Vážím si toho!
    měj hezkou sobotu, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  4. Leni, zkuste tohle těsto a uvidíte, že zmizí stejně rychle jako to kupované:
    250g polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva,špetka soli, 1 pomazánkové máslo bez příchuti (200g), 2-3 lžíce mléka. Zrovna dneska jsem ho zase pekla a taktéž řešila záhadu kam se po chvíli poděl. Z tohoto množství jsou 2 nohavice, doporučuji udělat dvojitou dávku.
    Petra

    OdpovědětVymazat
  5. Leni, děláš chutě! Asi zítra někoho pošlu pro listové těsto. A že mizí záhadně? To chápu. Sotva po upečení jsem sama schopna přispět ke zmizení jedné, ještě teplé nohavice....Přeju hezký zbytek víkendu! Adriana

    OdpovědětVymazat
  6. Mnam to jsou ale chutě---štrůdl také doma milujeme :o)

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!