6. dubna 2012

Závislost na síti

Vždycky, když jsem zaslechla slovo závislost, vybavila jsem si drogy, alkohol, později kafe, nakupování, gamblery a podobně. V posledních několika letech se moje povědomí o závislostech rozrostlo ještě o další: závilost na síti. Nutnost být on-line. Za každou cenu. V jakoukoliv denní i noční dobu. Na jakémkoliv místě, včetně veřejných toalet a tunelu metra. Mimochodem, denně se při cestě do či z práci setkávám s tím, že spousta lidí vlastnících chytrý telefon ještě nepochopila, že i sebechytřejší zařízení závislé na vzdušné virtuální síti je jim pod zemí naprd. Někdy je to velmi úsměvné, zvlášť když je na první pohled zřejmé, že telefon ve své inteligenci mohutně předehnal svého majitele.




Svou závislost na síti jsem si více či méně bolestně uvědomila vždy ve chvíli, kdy jsem přijela ke svým rodičům na návštěvu. Nebydlí na vesnici, ale na velmi civilizovaném a nádherném jižním okraji Prahy ve starší vilové čtvrti. Internetovým připojením a satelity se to u okolních domů jen hemží. Ale u nich ne. "Zamrzli" ve fázi mobilních telefonů s barevným displejem a minimálním vybavením (maminka má u mobilu navíc pouze mizerný foťák).

Jsou ovšem spokojeni. Počítač a potažmo ani internet nepotřebují. Proč taky. Počítač maminka mileráda opustila, když odešla do důchodu. Tatínek denně pracuje s numericky řízenými stroji a má jich večer plné zuby. Další podobnou mašinu by už doma asi nesnesl. Myslím, že v tomto směru je mikrovlnka jejich maximum. A jsem jim za to vděčná.

První dva dny "bez sítě" jsem nepříčetná. Tluču do mobilu a snažím se připojit k síti. Často neúspěšně. Můj mobilní operátor má v dané oblasti mizerný signál. Když je to hodně dobré, tak dvě čárky. Pro internet nevyhovující. Šnek je proti tomu úplný sprinter. Nevyřeší to ani chytrý teleofn, který si za tím účelem půjčím od syna. Mizerný signál neošálí ani sebechytřejší software v sebenabušenějším hardware.

Když mě to přejde, zjišťuju, že moje duše se uklidnila a já zažívám blažený stav nevědomosti. Co kdo kde dělá, kdo mi co píše, kde kdo zase co spáchal, koho za to nechytili a nepotrestali a podobně. Když to chci vědět, pustím si v televizi zprávy. To mi bohatě stačí. ČT24 vysílají 24 hodin denně a všude. I v hospodě.

Dnes odpoledne se odebírám do stavu blažené nevědomosti. Budu v něm po celé velikonoce. Dnešní večer asi prozuřím, protože moje závislost na síti mě asi přepere. Ale beru si s sebou háčkování (rozuměj velkou igelitku narvanou klubíčky, háčky všech velikostí, korálky, knoflíčky, jehly atd. atd.) a budu se snažit svou síťovou závislost umlátit závislostí na háčku. Ale zítra, zítra už to bude pohoda. Ještě kdyby to sluníčko svítilo. Nebo aspoň kousek povykouklo. Snad to vyjde...




KRÁSNÉ VELIKONOCE A BOHATOU POMLÁZKU!

3 komentáře:

  1. Lenko,
    musím se tu smát ;-D
    přesně takhle to mám totiž také !
    Jsem vlastně nepřetržitě na síti / v práci, na mobilu ,.../ a když najednou není chybí, ale jen do času .
    Háček a klubíčka jsou dobrá volba, jak dnešní večer zvládnout . I když v mém případě by asi stav nepříčetnosti byl i s tímto společníkem ;-)
    Krásné prožití Velikonoc ve stavu blaženosti !

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, takže v rychlosti ti přeji pěkné prožití velikonočních svátků a bohatou pomlázku. Simona

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!