31. května 2012

Můj bílý sen



Mám sen.

Sen o čistě nabílených stěnách bez otisků dětských ručiček, namočených v čerstvě rozmačkaných jahodách, které postupem času a oxidací zhnědly do nepříjemně evokujícího odstínu...



... o velké bílé posteli, s bíle povlečenými peřinami, bez flíčků od rozškrábaných komářích kousanců na dětských nožičkách...

... o velké, bíle natřené terase, bílém proutěném křesle s vysokou opěrkou, měkkým podsedáčkem a doma šitou patchworkovou dekou s romantickými kvítky...


... o bílém kole ve stylu šedesátých let, s bílým košíčkem na nákupy, kterým bych v létě od našich, kteří hlídají o prázdninách moje ratolesti, jezdila přes kopec do práce...


... o velkém francouzském okně do zahrady, s dlouhými bílými záclonami až na zem, bez otisků dětské pusinky od nutely a dírek od bojových strojů z lega...


... o bíle natřeném, romanticky ošoupaném stolečku, na který si při příchodu z práce položím klíče a do šuplíčku strčím nezaplacené složenky, abych na ně úspěšně zapomněla...


... o pohodlném ušáku, s bílým měkkým potahem, bez vyčuhujících pér ze sedáku, funkčními kolečky pro snadné posouvání při luxování, který bude jen můj...


... o romantickém zákoutí s houpací sítí v zahradě, kde si budu syslit staré poklady posbírané po blešácích a nikdo mi do toho nebude žvanit a vyhazovat mi  je...


... o ručně vyřezávané, bíle natřené poličce ve venkovském stylu, kde si vystavím všechny ty nevkusné lapače prachu, které mi z obrovské lásky vyrobily a darovaly moje milované děti, a já nikdy, nikdy nebudu mít to srdce je vyhodit, protože bych tak vyhodila i kus srdce svých milovaných dětí...


... o bílé komodě s romanticky vyřezávanými dvířky, kde si uložím naše letité ručníky a osušky, které jsou ještě z poctivého vysokého froté a pravděpodobně nás všechny přežijí...


... o široké selské posteli z tmavého dřeva, s vysokým čelem a velkou spoustou bílých krajkových polštářů, která bude jen moje a manžela...


 ... o obytné verandě, se starou, bíle natřenou lavicí, s úložným prostorem uvnitř a naducanými polštářky pod  záda navrch, kde bych v létě při otevřených oknech seděla s rodinou a přáteli a v zimě schovávala choulostivé rostlinky...


... o bílé houpací židli na tu obytnou verandu, ke které bych si ušila měkoučký a pohodlný polstr, a pak v ní seděla, popíjela kávu a v klidu a míru háčkovala.


Mám sen.

Bílý sen.

Bohužel zatím jen sen.

Ale sním ho. A věřím, že se dočkám jeho splnění.

KRÁSNÉ SNĚNÍ!


8 komentářů:

  1. Leničko překrásný sen!!!Ale sny jsou od toho,aby se nám plnily,tak ti moc držím palečky,a´t se ten tvůj stane skutečností!P.S.mám dvě malé děti a to,co popisuješ dobře znám:-)Michaela

    OdpovědětVymazat
  2. Takový sen by se mě také líbil :)

    OdpovědětVymazat
  3. Leni, taky mám podobný sen, ale musím si zatím nechat zajít chuť, protože ten tvůj skvělý popis o upatlaných ručičkách apod. se mě taky týká. :-(

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Leni, otisky upatlaných ručiček jsou viditelné i na fialkové zdi a já sním o jakékoli posteli, která bude jen moje a manžela. Ale co by jsme si bez těch našich zlatíček počali :-)
    Jana

    OdpovědětVymazat
  5. Leni, nádherný sen. Já risknu teď bílou sedačku a stolek, tak uvidíme, jak dlouho bude bílá bílá. Pohodový víkend ... Věra

    OdpovědětVymazat
  6. Leni, krásný sen a přála bych ti, aby jsi si alespoň něco z toho splnila

    OdpovědětVymazat
  7. Ahoj Lenka, aj ja mám podobný sen. Ešteže môžeme snívať. Ale verím, že niečo sa mi ešte splní a Tebe prajem, aby sa Ti splnil celý Tvoj vysnívaný sen.
    Emily

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!