2. července 2012

Jsem bezdětek! Hurá!!!

Svoje děti miluju nade všechno na světě a nevyměnila bych je za všechny poklady světa (no, když o tom tak přemýšlím, možná by doživotní zásoba pistáciové zmrzliny a belgických pralinek stála za úvahu :o)...).


Jenže i to nejmilovanější začne dříve či později lézt vydatně na nervy. Přesto, nebo možná právě proto, že je tolik milováno. Směle bych to nazvala alergií na vlastní potomstvo. 

Co si budem povídat; jsou chvíle, kdy bychom ty naše slaďoučké ratolesti nejradši vystřelili do kosmu bez zpáteční letenky. A je naprosto jedno, jaké jsme my matky povahy. Každou z nás to alespoň jednou (dvakrát, desetkrát, stokrát) za rok nebo aspoň za život popadne.


Ve chvíli, kdy při skřípění zubů hrozí, že si vážně a nenávratně poškodíme sklovinu, doma došla zásoba tužek, které lámeme namísto uřvaných dětských krčků, a v baru už není nic, co bychom si daly na uklidněnou, protože třezalkového a meduňkového čaje jsme vypily hektolitry a už jen při zmínce o nich se nám lidově řečeno zvedá kufr, přichází čas se svých milovaných dětiček legálně zbavit. 

Půjčit je příbuzným, vypakovat na tábor, poslat ke kamarádovi na chatu, to je vcelku fuk. Hlavně ať jsou na pár dní z domu.


Mě se to poštěstilo včera. Manžova mamka a jeho sestra, moje švakruše, se uvolily, že si na tyto tři pracovní dny před prodlouženým víkendem vezmou náš milovaný pytel blech s sebou na chalupu. Ó, jak já se na to těšila!

Se zatnutými zuby jsem jim nabalila oblečení a bot jak na cestu kolem světa (princeznička měla pořád pocit, že toho mají málo, a snášela mi do obří sportovní tašky další a další krámy, včetně svých mega plyšáků, kusů různých stavebnic, stohů omalovánek a knížek), navečer je hodila i s bagáží k tetičce do auta a pápá, Lálá! 

Už večer to bylo znát... klid... nikde nikdo nedupal, nelítal, nehulákal "Mamííí, co tu bude k večeřííííííí, my máme hláááááád!" a vůbec po mě nic nechtěl, bo manža už taky konečně dospěl a dovede si hotové jídlo z lednice vyndat, přemístit na talíř a ohřát v mikrovlnce sám.

A mamka si ušejkrovala jedno večerní frapé s mlékem, flákla sebou do křesla, natáhla si znavené údy, pustila si v TV romantiku a s háčkem v ruce si užila po dlouhé době klidný, i když poněkud přehřátý večer.


A propós, to počasí... nevím, jak vy, ale já jsem o víkendu málem zhebla (pardon ten výraz)... protože jsme balili, nechtěla jsem nikam moc jezdit, tak jsme se pekli v paneláku... v obýváku jsme měli 29°C, help! Ještě, že jsem před lety koupila v Baumaxu ve výprodeji za směšných 199,- stolní ventilátor... bez něj bych už asi fakt nežila! 

Vyhrabala jsem staré plátěné prostěradlo, co schovávám na záplaty, namočila ho do ledové vody a pověsila na balkon na šňůru těsně před balkonové dveře. 


Doporučuju vyzkoušet, rázem byla teplota v kuchyni o pěkných pár stupínků nižší. Sice jsem prostěradlo za odpoledne měnila asi pětkrát, bo máme balkon na jih a tam to v tomhle počasí schne rychlostí světla... takže pokud máte stejný problém, fakt doporučuju vyzkoušet!


Taky jsem docela pokročila v háčkování svého vysněného svetříku.


Už mám záda a oba boční díly, dokonce už i sešité a lemy obháčkované. Teď se morduju s rukávy a to doslova, protože podle původního návodu mi to vůbec nevychází. Podle něj jsou daleko užší než vykrojení na hotových dílech, tak je háčkuju odshora a ubírám podle sebe. Jsem vážně žádostiva, jaký paskvil mi z toho vyleze. Ale párala jsem to už tolikrát, že další párání mě asi fakt nezabije... přinejhorším se tím háčkem probodnu a skončím v blázinci, nebo obojí...



Musím se pochlubit se svojí vistárií: když jsem si jí asi před měsícem přivezla, nedávala jsem jí na té naší jižní sahaře vůbec žádnou šanci.

Ale poctivě jí zalévám, v podstatě stojí pořád ve vodě, a ona jede jak šílená. No koukejte!


Před týdnem metrový šlahoun už je třímetrový a celý porostlý lístky, další šlahouny vyrážejí okolo a pomalu, ale jistě kolonizují balkon. Asi si budu muset nabrousit nůžky...

MĚJTE SE KRÁSNĚ A UŽÍVEJTE LÉTA!

Vaše

10 komentářů:

  1. Leni, Ty se máš holka ;-) Že by si někdo vzal obě naše dětičky, to se nám nepoštěstí... dnes alespoň kluci vyrazili na ryby, takže bude trochu větší klid, že se mláďata nebudou hádat... a nalákala jsi mě na to frappé, že si ho asi taky udělám do altánu. A ta vedra v paneláku mám ještě v živé paměti, tak držím, ať to s tím prostěradlovým vynálezem zvládnete ;-). A taky se svetříkem, k takové velké metě já se dohrabu možná na důchod... Hezký večer... další bezdětičkový přeju, Jana

    OdpovědětVymazat
  2. Leničko...věřím,že si čas strávený bez dětiček užiješ jak nejlépe dovedeš...určitě i něco krásného vytvoříš.
    Pohodové letní dny Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Leni, tak si hezky ty své dny bez dětí užij. A to jsi mi připomněla, musím říct mamce, aby mi řekla, kdy by se jí hodilo, abych jí tam nastěhovala ty svoje dva raubíře. A hlavně se prosím neprobodávej tím háčkem - moc by jsi nám tu chyběla ... Věra

    OdpovědětVymazat
  4. Ach Leni, jak ti závidím. Ráda bych naše ukecané dítě někam odložila, ale jaksi se babičky nekonají a budeme to muset s ní vydržet celé dva měsíce, ale těším se na to užiji si ji jak se patří.
    Na celý svetřík se těším a věřím, že ho dáš dohromady, protože ty jsi velká šikulka. Jinak co se vistárie týká je to kytička, která se musí nůžkami držet na uzdě, protože je děsně rozpínavá.
    Měj se krásně drahá a pěkně si dny bez dětí užij
    Pá Lea

    OdpovědětVymazat
  5. Lení,
    já ti nechci kazit radost , moc vtipně si celý článek napsala ;-)
    Já jsme to také kdysi měla podobně , zvlášť když jsme neměli hlídací babičky.
    Ale od té doby co mám děti ve střídavé péči, to mám přesně obráceně a jsem ráda za každou chvilku s nimi !
    Momentálně to mám tak, že všem maminkám ty jejich dětičky závidím , i ty raubíře ;-)
    Takže bych si nejraději všechny vzala na prázdniny k nám !
    Ale ty si samozřejmě těch pár volných dní užij co nejvíce a pozor na háček , ať si s ním neublížíš, to by opravdu byla škoda !
    Raději dodělej ten svetřík a vlož nějaký návod pro věčné začátečnice jako jsme já ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Leni...já se vždycky tak pobavím nad tvým povídáním. Sedím tady před PC a usmívám se jak ...Jen si to užij bez díťátek...úplně tě chápu. Já mám sice jen jedno a už dospělé, ale jinak jsem mezi prťaty celý rok, a tak vím o čem mluvíš...chceme klid a hlavně ticho. Tak si to pěkně užívej, pa pa Martina

    OdpovědětVymazat
  7. Leni, alespoň maličkaté prázdninky si zaslouží i maminky :o) Myslím, že si mluvila z duše nás všech...
    Vistarie úžasné a svetřík, nemám slov!
    Pohodové dny přeji, pa Helena

    OdpovědětVymazat
  8. Leni úžasně napsáno -- máš talent na psaní :o)))
    Také tu padáme vedrem--bydlím v bytovce úplně nahoře pod střechou a bez balkonu :o(
    Svetřík je nádherný :o) Přeju ti at si své dny volna užiješ tak jak si přeješ -- odpočívej relaxuj a užívej si pohodu. Martina :o)

    OdpovědětVymazat
  9. Moc zdravím paní Lenko, úplně vás s těmi rukávy chápu. Já se s nima taky mořím, už jsem je párala asi 5x a pořád to není ono. Přední a zadní díly jsem měla uháčkované hned, ale s těma rukávama bych už měla druhý svetr. Je to pro dceru k narozeninám, má je 20. června, tak doufám, že to nějak dopadne.Moc ráda čtu váš blog a vždy se dobře bavím. Tak ať se vám daří a háčku zdar. Jarka

    OdpovědětVymazat
  10. It's truly a great and useful piece of information. I'm satisfied that you just shared this helpful info with us.
    Please keep us informed like this. Thanks for sharing.


    Take a look at my web blog online search engine

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!