10. července 2012

... a zase do rachoty


Pár volných dní minulého týdne uteklo jako voda a v pondělí, chtě nechtě, jsme zas museli nastoupit k pásům. Ale těch pár dní stačilo, teda aspoň mě, k příjemné relaxaci a odpočinku. Klidně bych to zavedla každý týden: tři dny práce, čtyři dny leháro. Samozřejmě za stejný plat, že.

Jak jsem byla šťastná, že se mi podařilo na pár dní udat děti a trošku si od nich odpočinout, tak jsem se na ně pak těšila. Odhadli jste mě velice správně: už aby byly z domu, ale za dva dny je mamka v rozkladu a zase chce okolo sebe ten nesnesitelný ryk a binec.

A tak jsme ve středu večer s manžou vyrazili za dětičkami a jejich hlídačkami na chalupu.


Počasí bylo jak na houpačce, ve dne vedro na chcípnutí (pardon), v noci buřina, až tašky ze střechy lítaly. Nám naštěstí ne, páč my máme plechovou. O to větší rachot to pak byl; byste nevěřili, co dovedou kroupy na plechové střeše. 

Švagrová s tchyňkou si velmi hledí svojí zahrádky a vždycky se jim tam podaří vypěstovat něco, co stojí za fotoúlovek.


Vloni mrňavoučká kana byla letos z pidikvětníčku přesazena do starého sudu na dešťovou vodu a hle, rázem máme kvalitní tropickou džungli. Ve snaze zakrýt nevzhledný barel osadili holky volný prostor muškáty, kterým to v sudu velmi svědčí a ve společnosti kany i neméně sluší.

 Nejvíc mě ale bere tenhle bodlák; na jaře vypadal, že mu spíš vystrojíme funus a ejhle! stačilo pár týdnů a je z něj takovýhle fešák. Však se taky hmyzu náležitě líbí a neustále je obsypán všelikou okřídlenou faunou.


Rybízek kupodivu nezmrzl, ale na chaloupce je trošku studeněji, tak ač krásně červený a naducaný, je ještě kyselý jak šťovík. Ochutnala jsem a pusa se mi kroutila ještě hodinu. Snad nám ho, než dozraje, zas nesezobou ti neřádi špačci jako před rokem.


Angreštu se taky urodí celkem dost, padlí se mu letos vyhlo (snad to vydrží - vloni to byla jedna velká pavučinová koule a nezabíralo na to vůbec nic), tak snad tyhle ňamaté kuličky dozrají bez úhony. Už se na ně moc těším!


Dětem jsme vytáhli bazének a osm let starou stříkací kytku; nevěřili byste, jak se s ní vyřádily. 


Tetička jim koupila vodní pistole, tak útočili na kytku, která chrlila ledovou vodu ze studně, mlátíc sebou sem a tam. Taková pitominka za 99,- a oni si s ní vyhráli víc než s nejmodernějšími atrakcemi v aquaparku.

 

Po nočních deštích bylo na zahrádce po ránu příjemně vlhko a my jsme mohli pozorovat neobvyklé  návštěvníky. 

Tahle vážka se od nás celý týden v podstatě nehnula; ráno se vyhřívala na vstávajícím sluníčku, přes den odpočívala ve stinném koutku, aby večer při grilování očuchávala, cože dobrého od nás kápne.


Ve vlhkém koutě zahrady jsme našli na staré paletě tuhle nádhernou žábu. Vydržela na tom samém místě asi tři dny, až do našeho odjezdu. Evidentně se jí tam velmi zalíbilo: much habaděj a široko daleko žádný otrava, co by do ní šťouchal klackem.

Jak letos v podstatě nevidět vosu (o včelách ani nemluvím), tak je všude plno těchto pavosiček. Nemám tuchu, jak se správně jmenují, u nás doma jsme jim odjakživa říkali "samsoni". Tak tihle pruhovaní trestanci nás očuchávali od kuropění do klekání. Nekoušou, nebodají, jen děsně lechtají, když na vás sednou. Nejvíc jim chutnaly tyhle nádherně žluté kytičky. V jednu chvíli se slétli na jednu tři a mě se podařilo je takhle pěkně zachytit.


Nad touhle růžičkou švakruše na jaře zlomila hůl: byla samá mšice a rez, tak jí brutálně polila přípravkem proti všemu možnému. Růžička shodila i poslední slušné lístečky a bylo po parádě. Švagrová jen rozhodila ruce a prý "Děj se vůle boží". No, a takhle se vůle boží děje. Růžička se zazelenala, nádherně kvete a má spoustu poupátek! Prostě, co nás nezabije, to nás posílí. U kytiček to, mám pocit, platí dvojnásob.


Švakruše si usmyslela, že si vystaví skalku. Malou, stinou, mokrou. Suchou a slunnou mají všichni, tak ona mokrou a ve stínu. No, byla docela fuška sehnat do ní nějaké rostlinky; v zahradnictví na ní koukali jak zjara, když jim řekla, jaké rostlinky by chtěla. Ale podařilo se jí jich pár sehnat a jedna z nich (čert ví, jak se jmenuje) takhle nádherně kvete.



Skalku jí hlídá tohle hliněné duo. Když jsem je tam viděla poprvé, tak jsem normálně zařvala, jak jsem jich lekla. Hlavně ten šnek vypadá fakt jako živý. 


A tady je jeden opravdu živý; akorát přesně ve chvíli, kdy jsem na něj zamířila objektiv, udělal šup a byl v tahu. Teda v ulitě. Mám takový neurčitý pocit, že na mě těsně před tím, než zalezl, ještě vyplázl jazyk.


A náš stoletý vietnamský větrník; všechny koupené v běžných obchodech (za dvojnásobné ceny, pochopitelně) už dááávno zemřely... jen tenhle vietnameček se pořád drží. Občas mu sice upadne lístek či dva, ale zase se nasadí a točíme dál!


Nejlepší kamarád! To je v podstatě jediný důvod, proč naše pinkalinka na tu babiččinu chalupu jezdí: sousedovic pesan. Babička jí pro něj kupuje piškoty a psí mlsky a pinkalinka to do něj cpe jak do forbesu. Ještě, že tam nejsme denně, to by ten pes brzy naprošel ani dvoukřídlými vraty.

MĚJTE SE KRÁSNĚ A UŽÍVEJTE LÉTA!

Vaše

8 komentářů:

  1. ahoj Leni ..diky za komentar..od Tebe si ho opravdu cenim.šikulka.co krásně háčkuje..kabelku jsem jeste dodatecne dozdobila kytičkou ,at neni takova prazdna..byl to takovy pokus omyl.ani jsem nepocitala ocka a zkousela jak to asi dopadne..je fajn ..Hezky vecer ti preji ..pa Míša

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, krásne čítanie a veľmi som sa pobavila. Prajem Ti krásne slnečné dni na vašej chalupe.
    Pááá Jana

    OdpovědětVymazat
  3. Leni moc zdravím:-)Přeji krásné léto!Doufám,že už bez tech hrozných buřin,u nás naštěstí tašky nelítaly,ale kytky mi to pomlátilo pěkně:-(

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj Leni, nádherné fotky. A super povídání - u tebe je vždy dobře a ráda se vracím. Krásné léto i tobě ... Věra

    OdpovědětVymazat
  5. Krásně máte na chalupě. Úroda ať vydrží (našim teď špačci zlikvidovali všechny meruňky). No a děti a vodní hrátky patří k sobě, že :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ale je vidět,že jste si skvěle užili,já jsem na mateřské a toho volno už je na mě někdy moc takže až bude nejhůř tak písni a já za tebe klidně půjdu do práce:-)!Přeji i dál letní pohodičku!!

    OdpovědětVymazat
  7. Lenko,
    víš, že tvoje příspěvky čtu jako humoresky ? ;-)
    Fakt, zaručeně mi tvůj humor vykouzlí úsměv na tváři :-)
    Nechceš se tím živit ?

    OdpovědětVymazat
  8. Tak jsem si tu u Tebe zase krásně početla s úsměvem na rtech :o) a jak tak koukám nejsem jediná :o) Martina

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!