Háčkování pro předčasňátka díl 3. - rukavičky

Konečně jsem se dostala k tomu, abych nafotila dlouho slibovaný návod na jednoduché rukavičky pro předčasně narozená miminka, o který mi spousta maminek stále píše.

Co potřebujeme:

• cca 20gr příze Elian Nicky nebo jí podobné
• háček č. 2.5mm
• jehlu s větším ouškem na zapošití konců přízí

Pokud jde o přízi, doporučuji přízi měkkou, nekousavou, bez přírodních vláken. Ta nejsou pro nedonošená miminka příliš vhodná, protože bavlna nezahřeje a vlna může kousat a alergizovat. Nejlepší je 100% akryl, např. Elian Nicky, Batole, Baby, Comfort apod. Pokud jde o sílu, vyhněte se přízím typu Lada Luxus, je pro nedonošeňátka příliš silná a těžká. Ta se dobře upotřebí u starších dětí, které jsou už aktivnější a např. sedí v kočárku, v leže se v čepičce z Lady dost potí hlavička (mám osobně vyzkoušeno). Lépe je použít slabší přízi a v případě potřeby podšít slabým flísem (např. pléd Price Star od Jysk - kus za 30,-).

1. nahodíme 4 řet.oka, pevným okem spojíme do kroužku

2. 2 řet. oka + 11 dl.sloupků do kroužku, spojit pevným okem = 12 sloupků;

3. 2 řet. oka + do stejného oka (smyčka hned pod těmi řet.oky) 2 dl.sloupky, *do dalšího oka jeden dl.sloupek, do dalšího oka 2 dl. sloupky* , mezi * opakujeme až do konce řady, ukončíme pevným okem do horní smyčky prvního sloupku ze dvou řet.ok = 18 sloupků;

4. 2 řet. oka + do stejného oka 1 dl. sloupek, * do dalšího oka 2 dl.sloupky, do dalších dvou ok po jednom dl.sloupku, do dalšího dva dl.sloupky* ,  mezi * opakujeme až do konce řady, ukončíme pevným okem do horní smyčky prvního sloupku ze dvou řet.ok = 24 sloupků.

Další tři řady už nepřidáváme, pouze háčkujeme 24 dl.sloupků v každé řadě, dodržujeme pravidla pro rovný šev.

Celkem máme 6 řad dlouhými sloupky.

Pokračujeme ozdobným vějířkovým lemem:

- 3 řet. oka, *dvě oka vynechat, do dalšího oka [2 dl.sloupky - 2 řet.oka - 2 dl.sloupky], 2 oka vynechat, do dalšího oka 1 dl.sloupek*, mezi * opakujeme až do konce řady, končíme pevným okem do horní smyčky prvního sloupku ze tří řet.ok.

Hotových šest řad dl.sloupky a první řada ozdobného vějířkového lemu. Zde je hezky vidět rovný šev.

Pokračujeme druhou řadu vějířkového lemu:
1. háčkem podebereme ta první tři řet.oka z min.řady
2. nahodíme přízi a protáhneme, mna háčku máme dvě oka

3. nahodíme ještě jednou a protáhneme přízi oběma oky na háčku + uháčkujeme jedno řet.oko = uháčkovali jsme první přední reliéfní sloupek (tímto způsobem háčkovaný první reliéfní sloupek zapadne do celkového vzorečku)

Dále pokračujeme:

- pod dvě řet. oka vějířku z min.řady vháčkujeme [2 dl.sloupky - 2 řet.oka - 2 dl.sloupky], okolo dl.sloupku přední reliéfní sloupek , tento postup opakujeme až do konce řady, končíme pevným okem do horního smyčky prvního reliéfního sloupku.

Zde je nakreslen systém háčkování předních reliéfních sloupků: nahodit přízi, háčkem zepředu podebrat sloupek z min.řady, nahodit přízi, protáhnout, na háčku tři oka; nahodit přízi, protáhnout prvními dvěma oky na háčku, znovu nahodit a protáhnout zbývajícími oky na háčku.

Stejným způsobem uháčkujeme celkem čtyři řady vějířkového lemu.

Na závěr obháčkujeme vějířkový lem řadou krátkých sloupků; co oko, to jeden kr.sloupek, pod dvě řet. oka vždy dva kr.sloupky. Řadu začneme jedním řet.okem, končíme pev.okem do horní smyčky tohoto řet.oka.

Uháčkujeme řetízek ze 70 řet.ok, který provlékneme skrz první řadu vějířkového lemu.

Stejně uháčkujeme i druhou rukavičku.

Tato rukavička měří necelých 8 cm. Její velikost můžete měnit jak jiným typem příze, tak i velikostí háčku, podle vašich potřeb.

Spolu s čepičkou a botičkami tak můžete vyrobit překrásnou dárkovou sadu pro maminku a její předčasně narozeného kulíška, která určitě udělá velikou radost.

Tak ať se vám dílo daří a kdybyste něco potřebovali poradit, podělit se o své zkušenosti a zážitky nebo si jen tak pokecat, můžete mi napsat na email uvedený v pravém panelu pod mým profilem.

Háčku zdar!

Vaše,

DĚKUJI...

Opět se mi dostalo té neobyčejné cti a já a můj blog jsme byli oceněni.

Tentokrát to není ani tak ocenění, jako spíš vyznamenání. Alespoň pro mě.

Mnohokrát za ně děkuju Klárce (Ma belle maison) a Věrce (Věrky tvořeníčko).

...  pokud cítíte, že je na světě bytost, která si zaslouží obyčejné a jedno z nejhezčích slov na světě "děkuji", vytvořte nový příspěvek, zkopírujte obrázek, tento text, vložte jeho blog adresu,upozorněte jej na tento odkaz v jeho komentáři a vyznejte se mu. Stačí jedno slovo nebo 100, je to na Vás. Pošlete to 2 lidem, jako symbol dvou rukou, kteří si mají pomáhat. Co můžete uděláte dnes, neodkládejte na zítra. Kdo ví, co bude zítra. Své pocity a emoce co nosíte v sobě, patří světu a lidem kolem nás. Dejte mu - jim je. Děkuji!

A komu je poslat dál? Těžké, pro mě moooc těžké...

Protože bytostí, které denně přicházejí se srdcem na dlani a zaslouží si dostat ho kus zase od jiných, je tolik...

Za mě je to pro tentokrát:

Lea, moje milovaná Madam Polštářková (http://pletenepolstare.blogspot.cz/) - její krásné šití mě stále nepřestává uchvacovat

a

Jana z Víkendového domu (http://vikendovydom.blogspot.cz/) - miluju její cit pro to, jak umí vdechnout nový život starým věcem, které už nikdo nechtěl

A ještě kousek posílám svým rodičům, svému úžasnému muži a svým milovaným dětem.

Děkuji vám všem, jsem ráda, že vás mám.

Vaše,

VÁCLAV, KAM SE PODÍVÁŠ

Václav je krásné české jméno. Je původně staroslovanské a znamená Více slavný (původně znělo Veceslav).

Nejslavnějším Václavem české historie je bezesporu onen nebožák, zavražděný vlastním bratrem 28. září roku 935 ve Staré Boleslavi u Prahy.

V naší rodině se jméno Václav ctí, občas, nebojím se to přiznat, až maniakálně uctívá. Můj otec je Václav, můj děd byl Václav. Můj manža je Václav, jeho otec byl rovněž. Václav. A tuším, že jeho otec, manžův děda, byl Václavem též.

Když jsem čekala našeho prvního potomka a testy nezvratitelně prokázaly, že to bude kluk jak brousek, strhla se u nás hysterie. A to těžká. Manža striktně požadoval dalšího Václava a okamžitě ještě nenarozeného potomka začal oslovovat "malej Váša" (do té doby byl pracovní název "Žirafka", podle obrovského plyšáka, kterého jsme dostali od kamarádů pro štěstí, když jsme ohlásili, že se čekáme).

Já jsem Václava naopak velmi tvrdošíjně odmítala a sveřepě si stála na Jakubovi, Kryštofovi nebo kombinaci obojího - Jakub Kryštof. V tu chvíli dostával můj choť stavy ne nepodobné epileptickým záchvatům, koulel očima jak divočák v posledním tažením a vyrážel zvuky typu "No to, to to, to teda, to teda ne, ne, ne...". A jelikož jsme oba velmi, ale velmi paličatí, vypadalo u nás pár měsíců po svatbě na velmi hlučný, až italský rozvod.

Na denním pořádku byly líté slovní boje, které s digitální přesností končily mým hormony umocněným pláčem až hysterickým záchvatem, manželovýma očima zvednutýma k nebi, který si zároveň velmi nesrozumitelně mumlal cosi o zdravém rozumu, naprosto nepochopitelné ženské umíněnosti a znesvěcení českého patrona (moje těhotenstvím zbystřené smysly ovšem zachytily i to zdánlivě nesrozumitelné a s přesností šifrovacího stroje Enigma dekódovaly vše, co vymumlal), zakončené vždy zvoláním "Svatej Vendo, ty to vidíš!".

Dodnes se divím, že se to dítě nenarodilo s nějakou neurologickou poruchou. 

Musím se ovšem přiznat, že jsem se po pár dnech těchto diskuzí smířila s tím, že se nám narodí další Václav. Velmi mě ale bavilo se těchto debat zúčastňovat a dělat mému choti kapánek peklíčko, aby si nemyslel, že mu to projde tak hladce. Že mě tak lehce překecal nebo nedej bůh, zlomil.

Ještě do porodnice jsem odjížděla s naštvaným výrazem uražené velmoci a s prázdným políčkem "Křestní jméno" v přihlášce pro matriku (manža ho doplnil, až když se syn narodil, já jsem byla v limbu, bo syn šel nakonec ven akutním císařským řezem).

Ještě nutno dodat, že tehdy pátý žijící Václav se narodil na den přesně dnes. Tedy 27. září. Den před svým svátkem. Já tomu říkám "pomsta,kterounámtodítějednouvyčte". Manža tomu říká "ryzepraktickávěc,ušetřímezadárky". Za dárky se tedy  rozhodně neušetří, protože striktně odděluju narozeniny od svátku, přeju poctivě oba dny a oba dny dostane náš chlapeček dárky. K narozeninám větší, k svátku menší.

Letos už je to 13 let od té radostné události a emotivně vypjatých situací. Moje miminko už je skoro chlap. Svými rozměry tedy rozhodně. Výška 177 cm, váha 60 kg, noha č. 44. U jídla jsme se postupně dostali ze situace "přebývá nám" do stavu "už se nám nedostává". Porce zhruba třikrát větší než já do sebe láme už něco přes rok. A známí mi nechtějí věřit, že ho nedopuju anabolickými steroidy. 

Dnes ráno mě uzemnil prohlášením: "Mami, víš, že už nejsem největší ze třídy?" "A kdo je teď největší? Michal?" Synův nejlepší kamarád (pozn.autora). "Ne, Sabrina!" Oj. "Co? Holka?" "No, ona to není ani tak holka, ona je to spíš kobyla..." Hm, tak to jsme na tom ještě docela dobře. Syn totiž i přes své rozměry díky své dobrosrdečné tváři stále vypadá spíš jako hříbátko. 

Jsem zvědavá, kde bude za rok. Respektive, jak daleko budu muset zaklonit hlavu, abych se mu podívala do očí, a jak hluboko budu muset sáhnout do peněženky, abych mu koupila malé veslice místo bot v nějaké obouvací speciálce.

Jdu svému třináctiletému miminku upéct oblíbený skořicový koláč s jablíčky, připravit na dvě kupy dárky a vyhrabat svíčky. Snad jich ještě budu tolik mít.

A večer, až se moje miminko nasouká do postele, ze které mu už povážlivě začínají vyčuhovat nohy, vyhrabu album s jeho fotkami a budu nostalgicky vzpomínat.

Krásný den všem!

Vaše,

SRDÍČKA PRO MÁMY

Dobrý večer všem, tak jsem tu s dalším svým háčkovacím počinem.

Kdo mě sleduje delší dobu, ví, že pravidelně přispívám svými háčkovanými výtvory do projektu Zlatý kulíšek (háčkování, pletení a šití pro nedonošená miminka).

Nedávno jsem dostala pozvání k účasti také v projektu Mámy pro mámy.

Už jen ten název se mi moc líbil. Kdo jiný může mámě rozumět líp než zase jen jiná máma? Tak jsem pohledala na internetu (což nebylo až zas tak těžké, protože tento projekt už běží nějakou dobu a má již slušné renomé).

Každým rokem se u nás narodí předčasně osm tisíc miminek, jejichž první dny provází mnoho nejistoty a strachu. Malý človíček zůstává po několik prvních týdnů i měsíců svého života v inkubátoru, kde o něj pečují lékaři, a jeho maminka zažívá těžké chvíle plné obav o život děťátka, osamocení, bezmoci, sebeobviňování, prázdné náruče.

(Zdroj: mamypromamy.cz)

Projekt "Mámy pro mámy" je zaměřený na podporu nedonošených miminek a jejich maminky. 

Můžete pro ně vyrábět, co jen chcete: čepičky, svetříčky, ponožtičky, botičky, rukavičky, dečky, zavinovačky, přehozy přes inkubátor. A samozřejmě také malé dárečky pro maminky.

Pro maminky jsou asi tím nejmilejším dárkem (kromě zdravíčka jejich miminek, samozřejmě) ručně vyrobená srdíčka.

Takové srdíčko může obdarovaná maminka položit do blízkosti inkubátoru se svým nedonošeňátkem nebo i dovnitř, pokud to materiál srdíčka dovoluje. Miminku tak dává pocit, že je stále s ním nejen ona, ale i další spřízněné duše. A když připojíte cedulku se svým jménem a mailem a napíšete malý povzbudivý vzkaz, obdarovaná maminka bude mít aspoň na chvilku pocit, že na své trápení není sama, a ráda se vám se svým příběhem ozve zpátky.

Před několika měsíci jsem se pustila do srdíčkování. Srdíčko, které jsem tenkrát hodně háčkovala, už se mi ale trošičku přejedlo, tak jsem hledala další, trošku jiná.

A našla jsem: v květnu Karin na svém blogu zveřejnila návod na úžasné a jednoduché srdíčko jako přívěsek na tašku. Sice v nizozemštině, což bylo docela funny, ale dalo se to.

Tak jsem se do nich pustila. A tak se mi zalíbila, že jsem rozhodla návod počeštit a podělit se o něj s vámi. Třeba se připojíte se mnou do projektu...

Potřebovat budete různé menší i větší zbytky bavlněných (Camilla, Catania, Limone...) či směsových (Kačenka, Kája) přízí a adekvátní háček (2.5mm, resp. 3mm); dále cokoliv na zdobení: knoflíčky, korálky, rolničky, co vás jen napadne; a na vycpání pak polyesterové vlákno (opět zabodoval basic polštář z Jysk, ten prostě za ty peníze nikdy nezklame; stejnou službu udělá tentýž polštář z IKEA).

Základ srdíčka tvoří čtvereček ze 7 krátkých sloupků a 8 řad, který se obháčkuje jednou řadou dlouhých sloupků a dvojitě nahozených sloupků, ze kterých se vytvaruje horní srdíčko.

Nahodíme 8 řetízkových ok.

Do druhého oka od háčku a dalších 6 ok vháčkujeme po jednom krátkém sloupku (celkem 7 krátkých sloupků). 

Uháčkujeme jedno řetízkové oko a práci otočíme.První krátký sloupek uháčkujeme hned to té první smyčky pod řetízkovým okem. Řetízkové oko a tento krátký sloupek počítáme JAKO JEDNO OKO! Usnadní nám to háčkování na konci řady, to uvidíte dále.

Poslední krátký sloupek uháčkujeme do smyčky mezi prvním krátkým sloupkem a řetízkovým okem z předchozí řady, nesnažíme se ho vpasovat do toho řetízkového oka. Tím, že jsme si do stejného oka uháčkovali krátký sloupek, vytvořili jsme si "záložní" smyčku pro usnadnění háčkování posledního sloupku.

Tímto způsobem uháčkujeme celkem 8 řad.

Práci otočíme a do prostředního ze sedmi krátkých sloupků uháčkujeme dvakrát nahozený dlouhý sloupek.

Do stejného oka jich přidáme ještě šest (celkem tedy sedm). Máme první horní oblouček srdíčka.

Oblouček ukotvíme pevným okem do nejbližšího roku čtverečku.

Čtvereček pootočíme a pokračujeme opět sedmi dvakrát nahozenými dlouhými sloupky do mezery mezi čtvrtou a pátou řadu čtverečku. Máme druhý oblouček srdíčka.

Ten ukotvíme opět do nejbližšího roku pevným sloupkem. Nyní byste měli být u základního řetízku.

Čtvereček pootočíme, uháčkujeme 2 řetízková oka namísto prvního dlouhého sloupku...

...  a do následujících šesti ok vháčkujeme po jednom dlouhém sloupku (celkem tedy sedm).

Do rohu čtverečku vháčkujeme spodní špičku srdíčka: 1 dlouhý sloupek - 1 dvakrát nahozený dlouhý sloupek - 1 dlouhý sloupek.

Čtvereček pootočíme a do následujících 7 ok vháčkujeme 7 dlouhých sloupků (háčkujeme z boku do řad z krátkých sloupků).

Srdíčko se začíná tvarovat.

Nyní háčkujeme do dvakrát nahozených dlouhých sloupků.

Do prvních šesti vháčkujeme po dvou dlouhých sloupcích (celkem tedy 12).

Do sedmého vháčkujeme 1 polodlouhý sloupek a jeden krátký sloupek.

Vynecháme pevné oko uprostřed mezi horními obloučky srdíčka a do dalšího oka vháčkujeme 1 krátký sloupek a jeden polosloupek.

Do následujících šesti ok vháčkujeme opět po dvou dlouhých sloupcích.

Protáhneme přízi a necháme delší konec. Srdíčko ukončíme tvz. neviditelným okem.

Háčkem vpíchneme pod horní smyčku těch prvních dvou řetízkových ok, nahodíme volný konec příze a celý ho protáhneme smyčkou.

Háčkem vpíchneme zespoda do přední smyčky posledního dlouhého sloupku, nahodíme přízi a opět protáhneme celý volný konec příze.

Oko už se rýsuje.

Nakonec vpíchneme háčkem pod obě smyčky posledního dlouhého sloupku a protáhneme volný konec příze do rubu.

A tady vidíte ono "neviditelné" oko. K nerozeznání od uháčkovaných.

Jedna polovina srdíčka je hotová.

 Nazdobíme podle libosti.

Uháčkujeme ještě jedno identické srdíčko,...

 ... které opět ozdobíme podle libosti. Může mít i jinou barvu, srdíčka budou veselejší.

Srdíčka položíme rubem k sobě a pěkně je slícujeme, aby nám na sebe správně seděly sloupky.

Při sháčkování budeme háčkem podebírat POUZE ZADNÍ NIT horních smyček!

Háčkem podeberem obě zadní nitě horních smyček, nahodíme přízi, kterou chceme srdíčka sháčkovat, protáhneme a uháčkujeme jedno řetízkové oko.

Háčkem podebereme další dvě zadní nitě horních smyček, nahodíme přízi a protáhneme nejen srdíčky, ale také okem na háčku. Uháčkovali jsme pevné oko. 

A opět jedno řetízkové oko.

Zde je dobře vidět, jak podebíráme jen zadní nitě horních smyček.

Střídáme jedno pevné oko, kterým sháčkujeme srdíčka k sobě, a jedno řetízkové oko. Tento vzoreček nám vytvoří pěkný ozdobný okraj.

Ke konci si necháme cca 5 cm nesháčkovaných. Tímto otvorem srdíčko vycpeme polyesterovým vláknem.

Zbývající otvor sháčkujeme podle popisu viz výše.

Na závěr můžeme přiháčkovat očko z řetízkových ok. Toto má 50 ok. Hodně je utahujte, ať se očko při používání nevytahuje.

A tady už je pár detailů uháčkovaného srdíčka.

 

A tady je moje současná várka srdíček pro mámy...

Už jen zabalit do celofánu, opatřit cedulkou "Mámy pro mámy" (archy jsou ke stažení a vytištění zde) a jedééém!

Tak co, připojíte se?