16. října 2012

ODSKÁKANÉ POSVÍCENÍ

O víkendu se v pražském Radotíně konalo 15. Havelské posvícení. A jelikož jsem skoromístní a tudíž to mám, co by kamenem dohodil a zbytek došel, nemohla jsem se nezúčastnit. Ostatně jako každý rok. Nehledě na počasí, zdravotní stav či náladu, prostě je to u nás doma taková společenská povinnost.

Předpověď počasí celý týden strašila pekelným slejvákem. Ale jak už to bývá, předpověď (opět) nevyšla. Respektive, slejvák přišel, ale ohleduplně už v pátek a v sobotu nám počasí nadělilo nádherné slunečno s teplotami okolo 16°C.


A tak se nám při přechodu lávky přes řeku Berounku pro pěší a nedisciplinované cyklisty, kteří i přes obří cedule "CYKLISTO, SESEDNI Z KOLA!" odmítali ze svých ze svých bicyklů slézt a vytrvale najížděli do psů, dětí a důchodců (nedůchodci se jim zpravidla stihli promptně vyhnout) naskytl tento nádherný pohled na radotínský kostelík sv. Petra a Pavla. A to už je co říct, protože v tuto roční dobu bývá po ránu tento výhled s železnou pravidelností zakryt "mlhou hustou tak, že by se dala krájet". A to doslova.


Ještě o fous krásnější byl pohled na vlastní řeku Berounku, pádící svým korytem směrem ku Praze, aby se po pár kilometrech s hukotem smísila s větší sestrou Vltavou. Berounčino dno doznalo zejména při povodních v roce 2002 značných změn, takže dneska už si tam netroufnou pořádně vlézt ani místní. V místě bývalých mělčin se dnes propadáte do několikametrových hloubek a tam, kde jste se kdysi mohli směle potápět, si dneska odřete kolena o ostré balvany na dně.

Moc jsem se těšila na posvícenské trhy, které jsou vždycky plné stánečků s roztodivnými rukodělnými výrobky šikovných řemeslníků, voňavého koření a vynikajících, nejen místních laskomin.

Bohužel, letos mi nebylo dopřáno kochat se mezi stánky, probírat se ručně malovaným hedvábím a obdivovat nádhernou ručně krouženou keramiku. Protože  moje děti, zvláště to mladší, jsou produktem moderní konzumní doby, a jako takové rozhodně netoužili ploužit se za svou matkou mezi stánky ve stále houstnoucím davu. Takže sotva jsem prošla okolo tří stánků, začala mě naše líbezná princeznička neurvale tahat za rukáv a doslova řvát "Mamííííí, já chci na konííííkyyyyy!", až se kolemjdoucí otáčeli.

Tak jsem buď mohla dělat hluchou a pokračovat SVÝM tempem za SVOU zábavou, ovšem s rizikem, že se řev vygraduje natolik, až mi povolí nervy, stáhnu malému křiklounovi gatě a přede všemi naplácám na holý zadek, anebo si jen povzdechnout, protočit oči, změnit směrem chůze a vydat se vstříc konzumní zábavě.

Kdo hádal variantu za b), hádal správně. Tím pádem jsem ani neměla čas nafotit všechny ty nádherné výrobky, co se ve stáncích prodávali, protože jsme to prolítli jak rachejtle. Ve slabé chvilce, když byly děti zaměstnané prohlížením tradičních pouťových laskomin typu žužu, jsem si koupila ručně malované tričko. Asi si ho nadělím od ježíška pod stromeček.


Vymetli jsme všechno, co místní pouť nabízela.


Samozřejmě došlo i na tolik požadované koníky. Ikdyž se tito apatyčtí poníci, stále se s hlavou skloněnou ploužící v kruhu, dají jen s velkou dávkou fantazie považovat za správné zástupce svého druhu. Když je tak po různých poutích vidím, velmi často si říkám, jestli to není trestné. Mě to přijde jako evidentní týrání zvířat. Děti to milují, jasně, za to mluví šťastný výraz naší maličké. Když po druhé jízdě prohlásila "Mamííí, ten koník je ňákej divnej. Umí vůbec utíkat?", jen jsem stiskla zuby a vysvětlila jí to až za rohem. Abych náhodou místo koně nedostala tím bičíkem já.


Samozřejmě jsme si museli taky trošku džampnout nebo-li skáknout. Tahle atrakce nemá chybu; syn na ní vloni lítal, dělal salta a přemety, až i mladík, co atrakci provozoval kulil oči, že tohle ani on sám neumí. Kde se to syn naučil, dodnes nevím. Raději jsem se neptala, odpověď by se mi nemusela líbit.


Obligátní pouťové občerstvení; za tenhle "Beach Burger" od nás dostal prodejce obrovský palec nahoru. Za 50,- jsme dostali obrovskou, na ohni (!) opečenou žemli se sezamem, přímo před námi pán na ohni připravil z echt mletého masa karbanátek jak dvě dlaně, na něj dal opečenou slaninku, opečenou cibulku a sýr, nechal ho rozpustit, na houstičky dal dvě různé omáčky, proložil čerstvým salátem, rajčetem a okurkou a pak tu hromadou spíchl tou velkou ostřenou grilovací špejlí. Řeknu vám, v životě jsem nejedla lepší hamburger. A už pravděpodobně jíst nikdy nebudu. Nebo možná až zase za rok.


Konečně se mi po letech podařilo jedno z dětí přemluvit, aby se dalo odekorovat místní pouliční malířkou. Za 100,- (setsakra jednoduše vydělané peníze) během tří minut (možná ani ne) vykouzlila paní na obličej naší maličké tohoto krásného motýlka. Docela mi bylo líto, že večer musel dolů, aby ho malá v noci neotřela do polštáře.

No, bylo to krásné, počasí vyšlo nadmíru neočekávaně dobře, nikdo se kupodivu nezranil, nikdo nezvracel, až jsem se divila.

A taky to přišlo. V neděli se malá vzbudila už před šestou. Čurat a žížu, mámo. Bylo jí vyhověno a šlo se ještě dospat. Za 20 minut znovu žížu, mámo. Zase vychrupla plnou sklenici. Za dalších 20 potřetí. Začínalo to být podivné. Ale pak usnula, tak dobrý.

Jenže spala až do devíti. Nevídáno. Nutno podotknout, že na mě. Na mojí hlavě, na mých zádech, opět na mojí hlavě, na mých nohách a tak stále dokolečka. Když už jsem to nemohla vydržet a musela vyrazit tam, kam i císařpán musí sám, vyrazila princeznička za mnou. Sice s úsměvem, ale podezřelým. Něco tady nesedělo.

Netrvalo dlouho a letěli jsme do koupelny. Zvracet. Čistá voda. Hm, divné. Následovala zvýšená teplota. Já to tušila. V 10.30 znovu usnula a spala až do oběda. Probudila se s úsměvem a šibaly v očích. Zbytek dne řádila jak černá ruka. No hurá.

Houby hurá. Nechval dne před večerem. Večer se rozchrchlala jak starý tuberák a přidala se rýma. Nic velkého, ale byla tam. Včera jsme ještě absolvovali školku, ovšem kašel zesílil. Rýma zezelenala. Na dnešek už jsme toho moc nenaspali. 

Diagnóza od pediatra zní: virový zánět průdušek. Príma. Antibiotické kapičky do nosu, jitrocelový sirup na kašel, psí sádlo na hrudníček a Prothazin na noc. A příští týden pro jistotu na alergologii-imunologii.

Pro úplnost nutno dodat, že minulou středu jsme stejnou nemoc po 14 dnech ukončili, byli třikrát ve školce a už jsme v tom zas. A to malá bere autovakcínu z nosní mandličky, co jí odebrali v červnu, k tomu Preventan Junior a vitamín E. 

Tak vám nevím, kde soudruzi udělali při výrobě chybu. 

Ať pořád jen nežehrám, jedno pozitivum by to mělo: aspoň můžu zase kousek pokročit s manžovou "chlapskou" retro dekou. 


Už má celkem chlapácký rozměry 170x140 cm, ale pokud chci, aby se do ní manža zabalil celý, tak musím ještě kousek přidat. Mám v plánu délku aspoň 200cm s tím, že jí ještě celou několika řadami obháčkuju, asi vzorem na babiččiny čtverce. Tak mi (nám) držte palec!

Vaše

24 komentářů:

  1. krásné posvícení jako bych tam byla..Přeji at jste brzy fit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky,díky! Snad se z toho brzy dostanem.L.

      Vymazat
  2. To je krásné počteníčko. Na pouti muselo být úžasně, i ty kolotoče k tomu holt patří. Je vidět,že děti si to užily náležitě. A ten burger, úplně tu slintám.:-) S nemocemi jsme na tom podobně. A už čekáme na termín vyšetření na imunologii. Tak jsem zvědavá, jak dopadnete vy. My zkoušíme imunoglukan,ale zatím žádný výsledek. A deka je krásná už teď!

    Pěkný týden
    Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andrejko, díky. Bylo tam úžasně, jen ty nemoci už mě ničí. Taky jsem zvědavá, jak dopadnem. Držte se! Pá, L.

      Vymazat
  3. Lenko,
    téda ta deka ta je, to musel být manža moooc hodný ;-)
    Jinak skvělé popsán víkend ;-)
    Teda až na ty nemoce , ale neboj malá z toho vyroste!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Ilonko! Jo, hodný on je, ťuk ťuk ťuk. Snad ano, syn vyrostl, sice to pár let trvalo, ale snad to taky přejde. Pá, L.

      Vymazat
  4. Leni, krásný víkend jste měli. Tedy až na ten závěr. My byli na alergologii dnes - léto byl Vojtík v pohodě, ale už se děsím, co přinese zima. Vloni to byl jeden zánět průdušek za druhým - párkrát i s náběhem na zápal plic. Byl víc nemocnej než zdravej - pak jsme nasadili Olimunovag a v pohodě. Dnes nám doktorka doporučila Imugamin - tak jsem zvědavá, jak to na něm ukočírujeme.
    Leni, ať se princeznička brzy uzdraví ... Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Věrko! Jé, tak to tedy máte taky príma. Naše malá v podstatě prokašlala už tři zimy za sebou a pořád si s ní nikdo neví rady. Tak jsem zvědavá, co na ní vymyslí letos, jestli už něco pořádně zabere. Díky a pá, L.

      Vymazat
  5. Leni, krásný víkend jste měli a jak já říkám nic v životě není zadarmo. Bavili jste se tak teď to máte. Nic ve zlém a malinké hlavně hodně zdravíčka. Pá drahá Lea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Lejko, no je to přesně tak, něco za něco. Díky, snad to bude brzy dobré, ikdyž chrchlá tedy děsně. Pá, L.

      Vymazat
  6. Leni, a tak to hezky začalo... Vy si ty nemoci fakt umíte užít...Držte se!
    Deka bude fakt super!
    Hezký večer a klidnou noc, pa Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Helenko! Nemoci, to je naše, musíme pochytit každý vir, co letí kolem, jinak by to prostě nebylo ono :o) díky a pá, L. P.S.: Noc byla příšerná, snad ta další bude o kousek lepší.

      Vymazat
  7. Leni, určo držím palce aj na nohách, viem čo to obnáša, presne takýto začiatok choroby máva Lenka. Víkednové fotky moc krásne, aj keď prevažne program režírovali deti :)) Nevadí, vyrastú a potom si užijeme všetky tie bazárky blšáky a poute, že? Deka sa krásne rysuje. Pekný večer. Renata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Reni! No už aby z toho všeho vyrostli, z kočírování našeho programu i z těch nemocí, z těch hlavně. A pak se vrhnu do blešáků a trhů a nikdo už mě nezastaví :o)! Díky a pá, L.

      Vymazat
  8. Leni, aspoň jste si posvícení užili! Jinak pár dní ve školce a nemoc, to dobře znám. Syn měl věčně zánět průdušek, antibiotika snad desetkrát za sebou. Prevence nepomáhala. Pak to vyvrcholilo zápalem plic, angína a od té doby relativně dobré. Jinak obdivuji chlapskou deku! Klobouk dolů! Ta je hlavně na mou trpělivost až moc velká. Jsem zvědavá, až bude hotová. Jinak se držte, ať jste brzo v pohodě! Adriana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Adri, já to už se starším synem prožila, ten měl průdušky v kombinaci se záněty středouší a to je tedy výživná kombinace. Trvalo to asi šest sedm let, tak si říkám, že jestli se tento vzorec dá napasovat na většinu dětí, tak už jsem s malou za půlkou. Díky a pá! L.

      Vymazat
  9. Ahoj Leni, teď jsem teprve měla čas přečíst celý Tvůj příspěvek... tak kromě krásného posvícení, které jsem minule prolétla jen na obrázcích, čtu že také marodíte... tak doufám, že se z toho také brzo vyhrabete... já dříve také na synovi zkoušela různé Preventany, echináčky a pod. a mám pocit, že to mělo stejný efekt, jako když nebral nic... a sestra to dětem dává a marodí stejně tak jako naše, které teď nic neberou... držím palce, ať je to na imunologii dobré! Ahoj, Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Jani, no jo, zhoršilo se počasí a už v tom jedem zase. Synovi kdysi Preventan hodně pomohl, tak jsem si řekla, že by malé mohl taky. Ale asi houby, přesně jak píšeš. Asi to pustíme k vodě, uvidíme, co příští týden na imunologii. Díky a pá! L.

      Vymazat
  10. Leni držte se!Teda deka bude super!!!!!!Už ted je jí pěkný kus!Hezký týden!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Věrko, díky! Manža už po ní mlsně pokukuje, tak musím hnout vrtulí, abych jí co nejdřív dodělala. Pá, L.

      Vymazat
  11. Leni pout jste si pořádně užili koukám počasí bylo prima.Akorát tedy až na tu nemoc.Posílám Vám tam hodně energie at je brzy zdravá--chuděrka malá.Tedy ta deka je parádní už se těším na finální fotečku :o) Měj se Leni krásně a hlavně pohodově :o) Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Marti! Díky, užili jsem si všechno, včetně té choroby :o) ale už se to trošínku zlepšuje. Pá, L.

      Vymazat
  12. Ahoj Leni, posvícení krásné, ňuňátko si to evidentně užilo. Škoda té nemoci, ach jo. Snad to rychle přejde!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, Binko! No bylo to famózní, až na tu chorobu, fakt. Díky a pá, L.

      Vymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!