27. dubna 2013

"NE, NIČEHO NELITUJI!"

Začátkem roku jsem měla možnost vidět film v původním znění s titulky "La Môme" o životě asi nejznámější představitelky tzv. živého šansonu Édith Piaf s famózní Marion Cotillard v hlavní roli.

Zmínila jsem se o tom kolegyni v práci a druhý den mi na stole přistála kniha.

 

Pokud mě film nadchl, tak z knihy jsem byla naprosto unešená.

Napsala jí formou vzpomínek nevlastní sestra Édith Piaf z otcovy strany Simone Berteaut, kterou Édith oslovovala "Momon" (zdrobnělina od Simone).

"Momon" prožila s Édith dny její největší bídy, kdy spolu zpívaly na ulici a žily ze dne na den, její oslňující vzestupy i ničivé pády. Prožívala s ní nejednu těžkou chvíli, když jí v věku 2,5 let zemřela na zánět mozkových blan dceruška Marcelka, které láskyplně říkala Cecel. 

Stála jí po boku při Édithině věčném hledání a boji o životní lásku, kterou poznala dvakrát v životě. 

Poprvé o ní přišla vinou leteckého neštěstí, kdy její milovaný boxer Marcel Cerdan zahynul při cestě za Édith do Ameriky; podruhé, když už nevěřila, že jí vůbec ještě potká, jí její velké lásce odebrala zhoubná nemoc, na kterou Édith zemřela. Z lásky o víc jak dvacet let mladšího, ale o to horoucněji ji milujícího kadeřníka a začínajícího zpěváka a herce Théa se směla těšit jen něco málo přes rok.

Simone s ní procestovala značnou část světa a i když pak později založila rodinu, vdala se a narodil se jí syn, kterého pojmenovala na památku Édithina boxera Marcel, nikdy nepřestala být s Édith v kontaktu.

Simone s ní strávila i Édithinu poslední noc, kdy podlehla následkům svého vášnivého a bouřlivého života.

"Žila jsem dvakrát...", říkávala a bylo to přesně tak. Ve svém věku 47 let měla za sebou tolik, že by to vydalo ne na dva, ale na pět životů.

Žila přesně v duchu své nejslavnější písně "Non, je ne regrette rien" (Ne, ničeho nelituji):

Ne! Vůbec ničeho!
Ne! Nelituji ničeho!
To dobré,
co mi udělali,
  i to zlé,
všechno mi je jedno!

Ne! Vůbec ničeho!
Ne! Ničeho nelituji!

 

 Je zaplaceno, zameteno, zapomenuto,
kašlu na minulost.
Svými vzpomínkami
jsem podpálila oheň.

Moje bolesti, moje potěšení
už je víc nepotřebuji.
Zametla jsem s láskami,
s jejich tremoly,
zametla jsem navždy,
začínám od nuly.


Ne! Vůbec ničeho!
Ne! Nelituji ničeho!
To dobré,
co mi udělali,
i to zlé,
všechno mi je jedno!


Ne! Vůbec ničeho!
Ne! Nelituji ničeho!
Protože můj život,
protože mé radosti
dnešním dnem
znovu začínají s Tebou.


Zavřete a oči a zaposlouchejte se do nestárnoucího hlasu "Madame Piaf", který ani po těch letech, které od nahrávky uplynuly, neztratil nic na své síle a jedinečnosti.


A pokud se vám podaří knihu sehnat a přečíst si jí, což opravdu vřele doporučuju, připravte si pořádnou krabici kapesníků. Já jich něco posmrkala. Protože brečet budete a ne jednou.


"Pro mne Édith ani neumřela, odjela na turné, jednou se vrátí a zavolá.

Slyším ji, jak si tichounce, jen tak sama pro sebe - a  pro mne - prozpěvuje básničku, kterou jí věnoval Michel Emer:

Jak píseň na tři doby
život ji protancoval.
Bylo to těžké, kdoví,
mělo to lehká slova.
Ty, který jsi ji potkal,
pamatuješ se na ni.
I sláva ale končí
jen prachem k rozfoukání.
A přece nechat by tu chtěla
nějakou píseň, aby neumřela.
Paměť se věru snadno ztrácí,
melodie zas věčně vrací
jak píseň na tři doby,
tak v Paříži to chodí..."


16 komentářů:

  1. Leni moc děkuji za dnešní krásný příspěvek.Je to mnoho let, co jsem knihu o Edith četla a mám ji doma.Už tenkrát jsem při čtení posmrkala mraky kapesníků.I film jsem viděla, ale já celý život raději knihy.Kniha je většinou lepší než film.Děkuji za připomení vrabčáčka Edith!

    OdpovědětVymazat
  2. Leni,film jsem neviděla a ani knihu nečetla,ale při zhlédnutí videa mě mrazilo a i slzy se objevily.Tato zpěvačka má své kouzlo a děkuji,že jsi nám ji připomněla.
    http://www.mimibazar.cz/rodinne_fotografie.php?user=176570

    OdpovědětVymazat
  3. Naprosto ses mi trefila do srdce :-) Tuhle dámu od mala miluji, její hlas, její osobnost. Ten film jsem neviděla, nedal by se někde stáhnout? Když tak si pořídím knihu, kolikrát je kniha daleko lepší než všechny natočené filmy :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Cestu k této úžasné francouzské chansoniérce jsem si našla na střední díky naší skvělé francouzštinářce. Když nám poprvé pustila v hodině její slavný song "Non, je ne regrette rien", úplně jsme oněměli. Četla jsem pak o ní knihu, nejsem si už ale jista, zda to byla ta, o které se zmiňuješ... A později viděla i film, díky kterému si nakonec získala i mého muže, který jinak chansony vůbec neposlouchá :-) Díky moc za připomínku, jdu hledat CD :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Leni, úžasný príspevok, ako vždy.
    Emily

    OdpovědětVymazat
  6. Právě jsem výše uvedenou knihu sehnala na Aukru a zakoupila ji. Je tam ještě jedna ke koupi. Už se těším na čtení. :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Leničko, děkuji za příspěvek je krásný. Před časem jsem viděla film o Edith a brečela jsme jak želva. Naprosto mě připoutal do křesla, trvat před dvě hodiny a utekl jako voda. Úžasný nezapomenutelný hlas, úžasná žena. Pá drahá Lea

    OdpovědětVymazat
  8. Lenka tiez som videla film, bol celkom zaujimavy a jej hlas a spev bol nadherny, zboznujem hlavne jej najznamejsiu a myslim, ze poslednu piesen Non, je ne regrette rien. Ale mne sa paci aj francuzsky jazyk a teraz aj niektore piesne od Carly Bruni.

    OdpovědětVymazat
  9. Leničko,dnešní příspěvek je naprosto úžasný...zrovna tuhle píseň mám moc ráda...děkuji ti za připomenutí a vzpomínku na úžasnou ženu...měj se krásně papa K.♥

    OdpovědětVymazat
  10. Lenko, Edith měla krásný hlas a její písně jsou nádherné a nesmrtelné. Krásně je přezpívala i Radka Fišarová. Ta ji hrála i v muzikálu Edith: vrabčák z předměstí. Slyšela jsem, že v něm byla naprostoúžasná.
    Pa

    OdpovědětVymazat
  11. Leni, nádhera. Já kdysi viděla "vrabčáka z předměstí" v podání Radky Fišarové, což mě naprosto nadchlo. Měj se P.

    OdpovědětVymazat
  12. Lenčo, brnkla jsi mi do noty! Nevím zda mi to bylo dáno osudem, když jsem v 10 ti letech uslyšela v rádiu tento chanson zpívat Edith, abych strávila pak velkou část mého života ve Francii.V té době jsem nerozuměla co zpívá, ale okamžitě se stal mým nejoblíbenějším. O 15 let později jsem byla mile překvapena, když jsem pak textu porozuměla, že i já nikdy ničeho nelituji:-)! Možná někdy ve skrytu duše, když padnu na nepříjemné zdejší občany, že jsem nezůstala ve "sladké Francii".Ale ce la vie!!! Proto "rien, je ne regrete de rien"!

    OdpovědětVymazat
  13. Leni, ty umíš zahrát na strunku!!! Děkuji moc!
    J.

    OdpovědětVymazat
  14. Hezkou neděli Leni, nádherný příspěvek, Édith mám moc ráda. U filmu vždycky brečím.
    Martina

    OdpovědětVymazat
  15. Leni film znám, ale knihu bohužel ne, tak to bych ráda napravila...A když jsem smrkala a utírala slzičky u filmu, věřím, že kniha je lepší, knížky jsou má veliká láska už od dětství. A Édith a její písně - naprosté mrazení po zádech.Hezké připomenutí, díky.

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj Leni,
    ten film znám už dlouho, ale i po té době si na něj moc dobře pamatuju. Děkuju za tip na jistě pěknou knížku. Na nějakou životopisnou jsem zrovna měla náladu :-)
    Verča

    OdpovědětVymazat

Děkuji moc za všechny vaše milé komentáře :o) jsem ráda, že jste se u mě zastavili... A pro anonymní komentující - podepisujte se prosím, případně na sebe vložte i odkaz (pokud se známe z FB nebo MMB), jinak nemám tuchu, kdo mi to vlastně tak pěkně píše :o)!