JEDNODUCHÉ BALERINKY

Ahoj, všichni, jak se máte při neděli?

U mě žádná sláva, už několik dní se o mě pokouší jakýsi bacil, usadil se v krku a nehodlá se hnout. Snad se z toho nic nevyklube a bude na něj stačit paralen a teplý čaj s citrónem.

Když jsem háčkovala svoje podkolenky, Meluzínka kolem mě kroužila a žebrala, abych jí ze zbytku vlny, udělala rukavičky bezprsťáčky.

Zbylo  mi jen malé klubíčko, na bezprsťáčky by nestačilo. Ale na jednoduché teplé balerinky ano. A protože Meluzínka ráda lítá po bytě jen v ponožkách, stěžuje si na studené nohy a bačkory jí nic neříkají, byla to jasná volba.

Protože melírované vlny mi zbylo opravdu málo, podrážky jsem musela udělat z jiného zbytku.

A na patu poutko, prej "Abych si je mohla pověsit, ne?" No kdo by ten jednoduchý argument nepochopil, že?

Háčkovala jsem podle jednoduchého návodu na baletní balerínky, který jsem našla přes Pinterest. Trochu jsem se musela poprat s velikostí, ale nakonec se to podařilo. Navíc jsem přidala jednu řadu krátkých sloupků o číslo menším háčkem, aby balerínky pěkně držely na nožičce a neuletěly té naší malé větroplašce při tom jejím poletování z nohou.

Zatímco tu sedím a píšu, moje milovaná Meluzínka mi k čaji s citrónem přichystala občerstvení: sušenkové jednohubky. Normálně jsem musela setřít slzu z oka.

Mějte se zatím moc krásně, díky moc za návštěvu a komentáře (pod minulým příspěvkem se jich sešlo úžasné množství, díky!) a příští zastávka - šála s kapucou a kapsama! Těšte se, bude to fakt veledílo :-).

Pa, L.

PODKO...PODKO...PODKOLUŠKY!!!

Už jsou konečně na světě. 

Daly mi pořádně zabrat, bo jsem vzory vymýšlela za pochodu. Takže systém dvě řady uháčkuju, tři vypářu :-) znáte to.

První mě tak vyšťavila, že ne a ne se vrhnout na druhou. Musela jsem si dát aspoň týden voraz, abych to vydýchala. Ale jak jsem se přemluvila a vlítla na to, byla ta druhá hotová za necelý víkend.

Nakonec na ně padlo přes dvě a půl klubka Elian Klasik Tapestry, háčkem č. 3. Vlna by asi snesla háček silnejší, ale já se bála, že budou sloupky moc daleko od sebe a páč podkolušky hodlám nosit v zimě do kozaček k leginám nebo punčocháčům, tak aby se mi hned tak neprodřely paty.

To je hned, když se vezme nevhodná příze nebo se háčkuje či plete moc volně. To by se pak jeden vztekl.

Jsou fakt jakože dlouhý až ke kolenům, žádný drobci, budou hřát jak zběsilý.

Vzory jsem používala, jak mě napadlo, šířku jsem si průběžně přizpůsobovala. Mám totiž poctivá selská lýtka, která se hned tak někam nevlezou.

Podkolušky jsem háčkovala od špičky, přidávám vždycky po stranách, ne po celém obvodu, jako např. u čepičky. Základní návod mám z jedné starší Praktické ženy a ten zatím nic nepředčilo. Zjistila jsem, že takto tvarované sedí nejlíp.

Do vzorů jsem musela zamontovat i momentálně svůj nejoblíbenější tzv. krokodýlí vzor. Kdo nezná, jsou to ty obloučky pod horním lemem. Když se háčkují v řadách na sebou, tvoří vzhled krokodýlí kůže, nebo spíš rybích šupin. Ale komu by se líbil název "rybí vzor". No mě teda moc ne. Krokouš je prostě lepší.

No, jak vidíte, seděj jak... pozadí na kbelíček, jak by řekla moje bábuška. Upřímně, ona to říkala kapáček jinak, jadrněji, skorem se to nedá prezentovat :-).

Meluzínka už si objednala taky jeden pár, pochopitelně v mnohem zářivějších barvách. Už se na tu práci docela těším.

Tak co myslíte, povedly se mi?

Mějte se překrásně a užívejte dne!

Pá, L.

TO MĚL BÝT NÁKRČNÍK...

Starý nákrčník se vytahal, tak jsem ho párla a narychlo umotala nový.

Jeho zkoušení se ovšem opět proměnilo v kreslenou grotesku...

Krásný a hlavně veselý víkend!!!

Pa, L.

SOVIČKA PRO VANESKU

Ahoj, všichni, jak se máte při neděli?

Včera odpoledne jsem dodělala čepičku pro malou dceru mojí kolegyně z práce. Když viděla na Facebooku fotku mojí háčkované čepičky s kytičkou, prý to bylo samé óch a ách a maminko, já jí chci taky.

No tak proč ne. Jen místo kytičky jsem navrhla sovičku. Tak prý jo, bude se hodit ke školní aktovce se sovičkama.

Tak tady je - sovičková pro Vanesku.

Čepičku jsem háčkovala ze 100% mercerované bavlny Camila natural multicolor háčkem č. 3 na vlnu. Návod na čepičku najdete u mě tady.

Návod na sovičku, jak jsem jí chtěla já, jsem nikde nenašla, tak jsem použila jeden starý ruský návod, co už mám asi pět let doma stažený bůh ví odkud, a upravila jsem si ho podle sebe.

Namísto očí velké dřevěné korálky, místo zobáčku skleněný podlouhlý korálek a na křidélka malé tmavě růžové perličky.

A jako peříčka obloučky. Vyřádila jsem se, ale s výsledkem jsem spokojená. Snad bude Vaneska taky. Co myslíte?

Krásnou neděli a zase brzo nashle!

Pa, L.

DALŠÍ DO SBÍRKY

Ahoj, všechny vás moc zdravím!!!

Je potěšitelné zjistit, že i po tak dlouhé odmlce mám mezi vámi pořád spřízněné duše, které si ke mě opět našly cestu. Díky moc, taky jste mi chyběli.

No, háček mi nezahálí, mám spoustu zásob, které chci zpracovat, a taky nám docházejí modely ve skříni, bo to dítě děsně roste a všechno jí to ňáký malý.

Posledně to byla růžová, dneska pro změnu tmavá. Abych to nemusela každý den prát, páč co si budem povídat. Nevím, jak ty vaše, ale to moje dítě je pořád zmazaný jak prasátek.

Vzoreček jednoduchý, jen dlouhý sloupek, jedna řada lícová, jedná rubová, vždy za zadní nit oka. Vznikne krásný vroubek.

A spodní část změť různých vzorů: véčkový, babiččin, co vás napadne.

Příze jednotlivých barev neukončuju po řadách, ale přetahuju a křížím. Není potřeba potom zatahovat tolik volných konců. A ani to tak špatně nevypadá. Co říkáte?

Včera a dnes se konalo tradiční Havelské posvícení v Radotíně. Nemohli jsme chybět. Největším tahákem pro naší malou, jako obvykle, malování na obličej. A opět, jako každoročně, motýl. Letos v růžové, aby jí ladil k bundě.

A pokud jde o ty moje slibované podkolenky, už se rýsují. Vymýšlím je za pochodu, tak snad to bude stát za to.

Žijte blaze a zase brzo!

Pa, L.