U mě žádná sláva, už několik dní se o mě pokouší jakýsi bacil, usadil se v krku a nehodlá se hnout. Snad se z toho nic nevyklube a bude na něj stačit paralen a teplý čaj s citrónem.
Když jsem háčkovala svoje podkolenky, Meluzínka kolem mě kroužila a žebrala, abych jí ze zbytku vlny, udělala rukavičky bezprsťáčky.
Zbylo mi jen malé klubíčko, na bezprsťáčky by nestačilo. Ale na jednoduché teplé balerinky ano. A protože Meluzínka ráda lítá po bytě jen v ponožkách, stěžuje si na studené nohy a bačkory jí nic neříkají, byla to jasná volba.
Protože melírované vlny mi zbylo opravdu málo, podrážky jsem musela udělat z jiného zbytku.
A na patu poutko, prej "Abych si je mohla pověsit, ne?" No kdo by ten jednoduchý argument nepochopil, že?
Háčkovala jsem podle jednoduchého návodu na baletní balerínky, který jsem našla přes Pinterest. Trochu jsem se musela poprat s velikostí, ale nakonec se to podařilo. Navíc jsem přidala jednu řadu krátkých sloupků o číslo menším háčkem, aby balerínky pěkně držely na nožičce a neuletěly té naší malé větroplašce při tom jejím poletování z nohou.
Zatímco tu sedím a píšu, moje milovaná Meluzínka mi k čaji s citrónem přichystala občerstvení: sušenkové jednohubky. Normálně jsem musela setřít slzu z oka.
Zatímco tu sedím a píšu, moje milovaná Meluzínka mi k čaji s citrónem přichystala občerstvení: sušenkové jednohubky. Normálně jsem musela setřít slzu z oka.
Mějte se zatím moc krásně, díky moc za návštěvu a komentáře (pod minulým příspěvkem se jich sešlo úžasné množství, díky!) a příští zastávka - šála s kapucou a kapsama! Těšte se, bude to fakt veledílo :-).
Pa, L.