20. listopadu 2016

A S KAPSAMA!

Přeju krásný nedělní podvečer!

Tak jak jsem před třemi týdny psala, že se o mě pokouší ňáký bacil, tak mě dostal. Už jsem druhý týden na neschopence, chrchlám, kudy chodím, dotáhla jsem to až na antibiotika. Týden jsem poctivě ležela v duchnách, bo jsem byla schopná si akorát udělat čaj a obsloužit své fyziologické potřeby. Bolelo mě i mrknout.

Těsně před tím, než to se mnou seklo, jsem stihla dokončit to moje avizované "veledílo". Vloni jsem to okukovala všude po netu a moc se mi ten nápad líbil. Zimních huček ale bylo přehršel, tak na realizaci došlo až letos.

A co že to vlastně je? Jedná se vlastně o šálu, ke které je přiháčkovaná kapuce. Podle mě ryze praktická záležitost, bo když je zima na krček, šálenku pěkně omotáme dokola a je klid. 


Použila jsem starou dobrou českou Ladu Luxus a háček č. 5 na vlnu. Spotřeba to byla teda slušná, jen na tu šálu padlo 15 dkg. 


Lem okolo kapucky jsem vzala vzorem jeden přední reliéfní dlouhý sloupek - jeden zadní reliéfní dlouhý sloupek. Díky tomu kapucka na čele neodstává, naopak se krásně stáhne a pěkně drží.

A na šešulku pěknou bambulinku. Dá se prát, takže v pohodě, ale já jsem pro jistotu k bambulce přišila poutko z kloboukové gumy, zrubu čepičky malý knoflík, očko z gumy protáhla skrz čepku, omotala kolem knoflíku a vystaráno. V případě potřeby můžu bambul kdykoliv sundat a vyšmouchat bokem v ruce.


 A aby tlapky nezábly, uháčkovala jsem na dolní konce šály kapsičky. A jak jinak než se sněhovými vločkami.





Když se to celé složí, je to pěkný balík. Musím to skladovat v šuplíku se svetrama, bo do čepičkového mini šuplíčku se to nevleze ani nehodou.


A takováhle sranda to byla při zkoušce naživo. Myslím, že komentáře netřeba.







Loučím se pohledem na jednu malou vílu, která šálokapuc, jak jsme to spolu pojmenovali, odmítla vydat po dvou týdnech nošení na vyprání. Proto ten kukuč...


Krásný zbytek neděle a brzo zase nashle!

Pa, L.


2. listopadu 2016

VZPOMÍNKA


Děkuji za lidi, kteří mi byli v životě blízcí...
Za ty, kteří se mnou ještě žijí, za ty, kteří mi už odešli...
Děkuji za jejich lásku a péči, za pomocnou ruku, kterou neváhali podat...
Děkuji za ty krásné časy a chvíle, které jsem s nimi mohla prožít...
Babi, dědo, teto, strejdo, švagře, kamarádi, spolužáci...
Vám všem patří moje dnešní tichá vzpomínka, za vás všechny dnes zapaluji toto skromné světýlko... ať vás provází na vaší nekonečné cestě...